Fašaňk

Fašank, masopust nebo ostatky. Různé názvy pro období vymezené svátkem Tří králů a Popeleční středou. Tou potom startuje postní období, trvající přesně 40 dnů před Velikonocemi. 

Fašaňk má zřejmě kořeny v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Příroda odpočívala a lidé se bavili. Je to tradičně čas zabijaček, svateb a plesů. Společným veselím a utužováním vesnické pospolitosti začínala příprava na nový hospodářský rok. 

Do lidového prostředí se tento svátek masově rozšířil v 19. století. V některých oblastech jižní Moravy přetrval po celou dobu, v jiných dochází k jeho postupnému oživování v posledních letech. Tato tradice se udržuje např. ve Svatobořicích-Mistříně či Miloticích, Ratíškovicích a Vacenovicích.

Vynesení moreny, přinesení létečka a královničky

Ve Svatobořicích-Mistříně udržují místní děvčata již téměř zapomenuté tradice. Na Smrtnou neděli vynáší z obce symbol zimy, morenu, kterou zapálenou hází do potoka. Zpět do vesnice se pak vrací s nazdobeným létečkem – symbolem jara.

Velmi zajímavou tradicí jsou královničky – průvody mladých dívek, králek neboli královniček, patří ke starobylým letnicovým obyčejům, hrám a slavnostem, jejichž kořeny sahají až do dob pohanských.

Národopisný festival kyjovského Dolňácka v Miloticích

Národopisný festival kyjovského Dolňácka se koná v Miloticích od roku 1972 a pořádá jej obec Milotice prostřednictvím organizačního týmu a programové rady. Od roku 2016 se Národopisný festival koná v pravidelném dvouletém cyklu. Hlavním dějištěm festivalu je areál vinných sklepů Šidleny, nedělní program se v posledních letech koná v zahradách a na nádvoří Státního zámku Milotice, festivalová mše bývá sloužena ve farním kostele Všech svatých, kde se koná také pořad věnovaný duchovním tématům.

Dožínky – oslava konce žní

Některé rituály a obřady se dočkaly znovuoživení po desítkách let: krojované dožínkové průvody, obrovské zdobené věnce a jejich slavnostní předávání či alegorické povozy, zdobené pentlemi a bohatými klasy. Dožínky můžete navštívit např. ve Svatobořicích-Mistříně nebo v Miloticích.

Jízda králů ve Skoronicích

Skoronice jsou jedna ze čtyř obcí na jihovýchodní Moravě, kde se dochovala starobylá jízda králů. Tento tradiční lidový zvyk byl v roce 2011 zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jízda králů byla v minulosti slavností nebo hrou, dnes je tradicí a rituálem.

Současný věhlas jí dodala především účast na Slováckých rocích v Kyjově, konajících se téměř pravidelně ve čtyřletém cyklu od roku 1956. Letniční termín jízdy byl opuštěný a den konání se přizpůsobuje termínům folklorních festivalů – s jízdou králů v podání chasy ze Skoronic se můžete setkat každé čtyři roky v rámci národopisného festivalu Slovácký rok v Kyjově, ve Skoronicích se konává nahodile při příležitostech sjezdů rodáků či ostatních slavnostech.

Hody – největší událost roku

V každé obci Mikroregionu Nový Dvůr patří k největším událostem krojované hody jakožto oslava posvěcení farního kostela.

Nejdříve probíhají hody ve Vacenovicích a v Ratíškovicích (začátek října), dále ve Vlkoši s vínkem a káčerem (poslední víkend v říjnu). Okolo slavnosti Všech svatých se slaví hody v Miloticích, dost často zároveň se skoronskými hody. Hodovou sezónu završí hody ve Svatobořicích-Mistříně, které se obvykle konají třetí týden v listopadu. A jak takové slovácké hody vypadají? V každé vesnici se trochu liší, čekat však vždy můžete slavnostní hodovou mši svatou, krojovaný průvod obcí pro stárky a také večerní zábavy.